Standard knírače malého

FCI – Standard N. 183 / 11. 08. 2000 / Německo Původ: Německo Datum publikování platného originálního standardu: 06. 04. 2000 Uplatnění: Domácí a doprovodný pes. Klasifikace FCI: Skupina 2: Pinčové, knírači, molosoidní plemena, švýcarský salašnický pes a jiné rasy. Sekce 1: Pinčové a knírači. Bez pracovních zkoušek. Historický nástin Na přelomu století se vydal do světa kníračí trpaslík z okolí Frankfurtu nad Mohanem. Tehdy se ještě označoval jako malý hrubosrstý pinč. Nebylo žádným lehkým úkolem vytvořit z různých forem, velikostí a typů, a z chaosu tvrdé, měkké a hedvábné struktury srsti malého psa, který by plně odpovídal exteriéru a povahovým kvalitám svého většího bratra středního knírače. Obecný popis Malý, silný, spíše svalnatý než štíhlý, hrubosrstý, elegantní, zmenšený věrný obraz středního knírače, bez nedostatků miniaturizace. Důležité proporce • Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá přibližně tělesné délce. • Celková délka hlavy (od špičky nosu po týlní hrbol) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu). Povaha Povaha by měla být podobná povaze středního knírače, ale s charakteristickým temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, nebojácnost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače příjemného domácího, jakož i hlídacího a doprovodného psa, kterého je možné mít bez problémů i v malém bytě. Hlava Mozkovna: Lebka: Silná a protáhlá, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava má korespondovat s velikostí a sílou psa. Čelo je ploché a bez vrásek, rovnoběžné se hřbetem nosu. Stop: Výrazně se rýsuje pod obočím. Obličejová část: Čenich: Špička čenichu je dobře vyvinutá a vždy černá. Tlama: Končí v tupém klínu. Hřbet nosu je rovný. Pysky: Černé, pevné a hladké, přiléhající k čelisti, koutky pysků jsou uzavřené. Čelisti / chrup: Silná horní i dolní čelist. Požadován je nůžkový skus a úplný, silně vyvinutý chrup (42 zubů), dobře uzavřený a čistě bílý. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, avšak líce nesmí narušovat obdélníkový tvar hlavy. Oči: Středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé s živým výrazem. Víčka dobře přiléhají. Uši: Klopené ve tvaru ”V”, vysoko nasazené a stejnoměrně nesené, vnitřní okraje uší přiléhají k lícím, vpředu jsou otočené směrem ke spánku, přičemž paralelní ohyb nemá přečnívat nad temenem. Krk Svalnatá šíje je vznešeně klenutá. Krk přechází harmonicky v kohoutek. Je výrazně nasazený, štíhlý, ušlechtile zahnutý a přiměřený k síle psa. Kůže na hrdle je napjatá a bez záhybů. Trup Horní linie: Vychází od kohoutku, spadá lehce dolů. Kohoutek: Tvoří nejvyšší místo horní linie. Hřbet: Silný, krátký a rovný. Bedra: Krátká, pevná a hluboká. Vzdálenost od oblouku posledního žebra ke kyčelnímu kloubu je krátká, aby pes působil kompaktně. Záď: V lehkém zaoblení přechází přirozeně v nasazení ocasu. Hrudník: Mírně široký, v příčném řezu oválný, sahá až k loktům. Předhrudí je výrazné, je tvořeno hrudní kostí. Dolní linie a břicho: Slabiny nejsou příliš vtaženy, s dolní částí hrudního koše tvoří vznešenou linii. Ocas Přirozeně ponechán. Končetiny Hrudní končetiny: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a dostatečně široce postavené. Předloktí je při pohledu ze strany rovné. Plece: Lopatka přiléhá těsně k hrudnímu koši, po obou stranách je dobře osvalená. Nahoře přesahuje lopatka trnové výběžky hrudních obratlů. Pokud je správně uložená, činí úhel k horizontále asi 50°. Rameno / paže: Paže přiléhá k trupu, je silná a dobře osvalená, s lopatkou svírá úhel 95°– 105°. Loket: Dobře přiléhající, ani vybočený ani vtočený. Předloktí: Při pohledu ze všech stran absolutně rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené. Zápěstí: Silné, stabilní, od struktury předloktí se odlišuje jen nepatrně. Záprstí: Při pohledu zepředu kolmé, při pohledu ze strany svírá s podkladem lehce šikmý úhel. Silné a lehce pružné. Přední tlapky: Krátké a kulaté, těsně semknuté a klenuté (kočičí tlapky) s krátkými tmavými drápy a tuhými polštářky. Pánevní končetiny: Při pohledu ze strany jsou stavěné šikmo, při pohledu zezadu probíhají rovnoběžně, dostatečně široce postavené. Stehno: Mírně protáhlé, široké a silně osvalené. Koleno: Není ani vybočené ani vtočené. Lýtko: Dlouhé a silné, šlachovité, přechází v silný patní kloub – hlezno. Patní / hlezenní kloub: Výrazně zaúhlený, silný, stabilní, není ani vybočený ani vtočený. Nárt: Krátký, směřuje kolmo k podkladu. Zadní tlapky: Prsty jsou krátké, klenuté a těsně semknuté; drápy jsou krátké a černé. Pohyb Pružný, elegantní, obratný, volný a prostorný. Přední končetiny se pohybují pokud možno daleko dopředu, zadní končetiny poskytují – spolu s širokým akčním rádiem a náležitou pružností – potřebnou posuvnou sílu. Přední končetina jedné a zadní končetina druhé strany jsou dopředu vedeny současně. Hřbet, vazy i klouby jsou pevné. Kůže Na celém těle těsně přiléhá. Osrstění Srst má být drátovitě tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a tvrdých pesíků, které dobře přiléhají k tělu. Pesíky však nesmí v žádném případě být příliš krátké, aby se dala prověřit jejich kvalita. Nesmí být ani rozcuchané ani zvlněné. Srst na končetinách nebývá často až tak tvrdá. Srst na čele a na uších je krátká. Typickým znakem je nepříliš měkký vous a husté obočí, které lehce zastiňuje oči. Barva: • Černá s černou podsadou. • Pepř a sůl. • Černostříbřitá. • Bílá s bílou podsadou. Chovným cílem zbarvení pepř a sůl je střední tónování s rovnoměrně rozloženým, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné nuance od ocelově šedé až po stříbrošedou. Zvíře musí mít tmavou masku, která podtrhuje celkový výraz, a musí harmonicky korespondovat s příslušným barevným rázem. Zřetelné světlé odznaky na hlavě, hrudi a končetinách jsou nežádoucí. Chovným cílem černostříbřitého zbarvení jsou černé pesíky s černou podsadou; bílé odznaky nad očima, na lících, ve vousu, na hrdle, dva oddělené trojúhelníky na přední straně hrudi, na záprstí předních končetin, na tlapkách, na vnitřní straně zadních končetin a v oblasti mezi ocáskem a pánevními hrboly. Čelo, týl a vnější strany uší mají být černé stejně jako pesíky. Výška a hmotnost Kohoutková výška: Psi a feny mezi 30 až 35 cm. Hmotnost: Psi a feny cca. 4,5 až 7 kg. Vady Každá odchylka od výše uvedených bodů musí být považována za chybu, jejíž hodnocení by mělo být provedeno v přesném poměru ke stupni odchylky. Pozoruhodné vady: • Těžká nebo kulatá hlava. • Vrásky na čele. • Krátká, špičatá nebo úzká tlama. • Klešťový skus. • Silně vystupující líce nebo lícní kosti. • Světlé, příliš velké nebo kulaté oči. • Nízko nasazené nebo velmi dlouhé, různě nesené uši. • Volná kůže na hrdle. • Podbradek, úzký krk. • Příliš dlouhý, protáhlý nebo měkký hřbet. • Kapří hřbet. • Spáditá záď. • Nasazení ocasu překlopené směrem k hlavě. • Dlouhé tlapky. • Mimochod. • Příliš krátká, dlouhá, měkká, zvlněná, huňatá nebo hedvábná srst. • Hnědá podsada. • U zbarvení pepř a sůl – úhoří pruh a černé sedlo. • Nečistě oddělené hrudní trojúhelníky u černostřibřitého zbarvení. • Odchylka do 1 cm nad a pod daný výškový limit. Těžké vady: • Nemotorná nebo lehká, nízká nebo vysokonohá stavba. • Obrácený pohlavní výraz (např. samčí u feny). • Vybočené lokty. • Strmé nebo sudovité postavení zadních končetin. • Příliš dlouhé lýtko. • Vtočený hlezenní kloub. • Příliš krátký nárt. • Bílá nebo skvrnitá srst u barevného rázu černý a pepř a sůl. • Skvrnitá srst u barevných rázů černostříbřitý a bílý. • Odchylka o více než 1 cm a méně než 2 cm nad a pod daný výškový limit. Vylučující vady: • Znetvoření jakéhokoliv druhu. • Vadný typ. • Vada skusu jako podkus, předkus, nepravidelný skus. • Hrubé vady v jednotlivých oblastech jako vada stavby, srsti a barvy. • Odchylka o více než 2 cm nad a pod daný výškový limit. • Plaché, agresivní, zlé, přehnaně nedůvěřivé, nervózní chování. Poznámka Psi musí mít dvě viditelně vyvinutá varlata, která se celá nacházejí v šourku.